Justinián I.
Justinián I., byzantský (východořímský) císař v letech 527–565.
Videa o středověkých dějinách, tedy období zhruba od 5. století, kdy se rozpadla Západořímská říše, do 15. století, kdy byla dobyta Konstantinopol a objevena Amerika.
Justinián I., byzantský (východořímský) císař v letech 527–565.
Sámova říše. Co o ní skutečně víme? V dějepisu jí bývá věnován poměrně velký prostor, protože se jednalo o první "státní" útvar na našem území. Pramenů k ní ale máme jen velmi málo a s jistotou o ní nevíme prakticky nic.
Karel Veliký (742/747/748–814), francký král a římský císař.
Bavorsko je dnes územně největší německou spolkovou zemí. V průběhu dějin se jeho podoba několikrát výrazně proměnila, ale po většinu času bylo jednou z nejvýznamnějších a největších zemí Svaté říše římské.
Rod Slavníkovců sídlící ve východních Čechách byl roku 995 vyvražděn. Za vrahy byli dříve považováni vládnoucí Přemyslovci.
Na počátku 11. století nastaly pro České knížectví těžké časy. Během tří let se pětkrát změnil český kníže. Boje se netýkaly jen vládnoucích Přemyslovců, ale i okolních zemí.
První křížová výprava do Svaté země splnila svůj cíl: pomohla Byzantské říši proti Seldžukům a osvobodila Boží hrob v Jeruzalémě od muslimů. Probíhala v letech 1095–1099 a účastnila se jí zejména francouzská šlechta.
Zlatá bula sicilská, vydaná v roce 1212, patří k významným dokumentům českých dějin. Jedná se o tři listiny, které dostal český král Přemysl Otakar I. od římského krále Fridricha II. Štaufského.
Městskému právu podléhali ve středověku obyvatelé měst. Tím byli odlišeni od ostatních vrstev obyvatel země, kteří podléhali jiným právům. Do českých zemí městské právo přišlo z Německa a až do vydání Koldínova zákoníků bylo nejednotné.
Král Svaté říše římské byl volen tzv. kurfiřty, tedy říšskými knížaty s právem volby krále. Počet kurfiřtů se ve středověku ustálil na sedmi, mezi nimiž byl i český král.
Jan Lucemburský, první český král z dynastie Lucemburků, který nastoupil po vymření Přemyslovců a bojích o trůn na počátku 14. století.
Karel IV., jeden z nejvýznamnějších českých králů. Pocházel z rodu Lucemburků, ale zároveň byl dědicem Přemyslovců. První část popisuje jeho dětství, pobyt ve Francii, italské tažení a návrat do Čech.
Podrobné vylíčení územního vývoje českého státu od 9. do počátku 15. století, tedy od doby, kdy české území bylo součástí Velkomoravské říše, přes přemyslovské knížectví až po království doby lucemburské.
Václav IV. vydal roku 1409 tzv. dekret kutnohorský, kterým změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého univerzitního národa. Dochoval se v podobě notářského instrumentu určeného Janu Husovi pro jeho účast na kostnickém koncilu.
Kostnický koncil probíhal v letech 1414–1418. Hlavním problémem, který měl vyřešit, bylo papežské schizma. Dalším pak Jan Hus a Jeroným Pražský.
Upálení Jana Husa vzbudilo v českých zemích velké rozhořčení. Česká a moravská šlechta vydala a do Kostnice zaslala stížný list, který odsouzení a upálení kritizoval.
Jan Žižka z Trocnova, husitský vojevůdce, hejtman táboritů a orebitů, vítěz mnoha bitev, člen zemské vlády a hrdina husitské revoluce, ale také zločinec a radikální hubitel všech, kteří se protivili jeho nesmlouvavému výkladu náboženství.
Bitva u Sudoměře proběhla 25. března 1420. Husité vedení Janem Žižkou zvítězili nad katolickým vojskem tvořeným oddíly plzeňského landfrýdu, strakonickými johanity a dalšími katolíky. Bitva spadá do počátku husitských válek, kdy teprve vznikal Tábor a Zikmund Lucemburský ještě nestačil zasáhnout.
Bitva u Lipan je často mylně vykládána jako porážka husitství nebo jako porážka prostého lidu privilegovanými vrstvami. Husitství v ní však poraženo nebylo a o třídní boj se nejednalo. Teprve po této bitvě byla husitská revoluce dovršena a husitství bylo katolickou církví povoleno. České království se poté stalo jednou z nejtolerantnějších zemí křesťanského světa.
Roku 1453 osmanští Turci dobyli Konstantinopol, hlavní město Východořímské neboli Byzantské říše. Hlavní nástupnický stát antické Římské říše tak zanikl a Turkům se otevřela cesta do Evropy.
Jiří z Poděbrad byl českým králem v letech 1458–1471 a zemským správcem v době vlády Ladislava Pohrobka. Byl znám jako "král dvojího lidu" nebo "husitský král."
Vladislavské zřízení zemské z roku 1500 můžeme nazvat první českou ústavou. Jednalo se o první kodifikaci českého zemského práva a jejím hlavním znakem bylo omezení moci panovníka a královských měst a posílení moci šlechty.