Bitva na Bílé hoře 1620
Bitva na Bílé hoře proběhla 8. 11. 1620. Protestantské české stavovské vojsko v ní bylo poraženo katolickým císařským a ligistickým vojskem, což vedlo k porážce českého stavovského povstání, kterým začala třicetiletá válka.
Bitva na Bílé hoře proběhla 8. 11. 1620. Protestantské české stavovské vojsko v ní bylo poraženo katolickým císařským a ligistickým vojskem, což vedlo k porážce českého stavovského povstání, kterým začala třicetiletá válka.
21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 účastníků českého stavovského povstání, které započalo defenestrací v roce 1618 a bylo poraženo v bitvě na Bílé hoře roku 1620.
Velká turecká válka v letech 1683–1699. Poté, co se Turci dostali až k Vídni a ohrožovali střední Evropu, byli společnými silami křesťanských zemí vytlačeni pryč z Uher.
Josef I., římský císař, český a uherský král z rodu Habsburků vládnoucí v letech 1705–1711.
Od vydání pragmatické sankce roku 1713 po nástup Marie Terezie na trůn v roce 1740.
Války o rakouské dědictví v letech 1740–1748, konkrétně jejich evropské bojiště, tedy zejména první a druhá slezská válka, ale také boje pragmatické armády.
Doba Marie Terezie byla z hlediska numismatiky převratná. Poprvé se objevily měděné mince a papírové bankovky, známé jaké bankocetle.
Organizace pěšího pluku císařsko-královského vojska, tedy vojska Habsburské monarchie, podle předpisu z roku 1749. Pluk měl celkem 2048 mužů a skládal se ze štábu, 16 fyzilírských setnin a dvou granátnických setnin.
Dějiny sedmileté války v Evropě.
Válka o bavorské dědictví v letech 1778–1779, známá také jako bramborová válka. Střetla se v ní Habsburská monarchie s Pruskem a Saskem.
Trestní právo v českých zemích se během 18. století výrazně proměnilo.
Popis znaku Rakouského císařství a Rakouska-Uherska, používaného do roku 1915, s představením jeho jednotlivých částí. Hlavní částí znaku je císařský orel s habsbursko-lotrinským erbem. Na křídlech a ocasu pak orel nese znaky jednotlivých zemí tvořících Rakouské císařství.
František Josef I. byl rakouský císař a český a uherský král v letech 1848–1916, tedy 68 let. Jeho dlouhá vláda začala v revolučním roce 1848 a skončila uprostřed první světové války.
V návaznosti na revoluční rok 1848 proběhla roku 1850 správní reforma, při níž se Rakouské císařství v tomto ohledu stalo moderním občanským státem.
Přesně před 154 lety, 27. 6. 1866, proběhla bitva u Trutnova. Spadá do prusko-rakouské války a byla jediným rakouským vítězstvím na severním bojišti této války. Rakouský X. sbor podmaršálka von Gablenze zde porazil pruský I. sbor generála von Bonina.
21. prosince 1867 byla vydána tzv. Prosincová ústava.
Zemská jubilejní výstava v roce 1891 byla přehlídkou vyspělého českého průmyslu v době Rakouska-Uherska.
První světová válka v letech 1914–1918 byla do té doby největší válkou dějin.
Österreichisches Staatsarchiv je hlavním archivem Rakouské republiky a je často navštěvován i českými badateli. Video představuje oddělení, z nichž se skládá, a postup, jakým se v něm bádá.