Sámova říše. Co o ní skutečně víme? V dějepisu jí bývá věnován poměrně velký prostor, protože se jednalo o první "státní" útvar na našem území. Pramenů k ní ale máme jen velmi málo a s jistotou o ní nevíme prakticky nic.
Vyvraždění Slavníkovců 995
Rod Slavníkovců sídlící ve východních Čechách byl roku 995 vyvražděn. Za vrahy byli dříve považováni vládnoucí Přemyslovci.
Hradská soustava
Hradská soustava byla správním systémem přemyslovského státu v raném středověku.
Boje o český trůn na počátku 11. století
Na počátku 11. století nastaly pro České knížectví těžké časy. Během tří let se pětkrát změnil český kníže. Boje se netýkaly jen vládnoucích Přemyslovců, ale i okolních zemí.
Zlatá bula sicilská 1212
Zlatá bula sicilská, vydaná v roce 1212, patří k významným dokumentům českých dějin. Jedná se o tři listiny, které dostal český král Přemysl Otakar I. od římského krále Fridricha II. Štaufského.
Městské právo v českých zemích
Městskému právu podléhali ve středověku obyvatelé měst. Tím byli odlišeni od ostatních vrstev obyvatel země, kteří podléhali jiným právům. Do českých zemí městské právo přišlo z Německa a až do vydání Koldínova zákoníků bylo nejednotné.
Desky zemské Království českého
Pojmem desky zemské označujeme úřední knihy zemského soudu. Začaly se vést v polovině 13. století a zůstaly jedním z nevýznamnějších dokumentů až do společenských změn v 19. století. Sloužily především k zapisování trestních a majetkových záležitostí šlechty.
Kdo to byl hejtman?
Všichni známe současné krajské hejtmany a víme, že byli i hejtmané husitští. Kromě nich však existoval ještě bezpočet dalších. Co vlastně slovo hejtman znamená a koho všeho mohlo označovat?
Jan Lucemburský
Jan Lucemburský, první český král z dynastie Lucemburků, který nastoupil po vymření Přemyslovců a bojích o trůn na počátku 14. století.
Karel IV. – I. Mládí
Karel IV., jeden z nejvýznamnějších českých králů. Pocházel z rodu Lucemburků, ale zároveň byl dědicem Přemyslovců. První část popisuje jeho dětství, pobyt ve Francii, italské tažení a návrat do Čech.
Karel IV. – II. Cesta na trůn
Karel IV., jeden z nejvýznamnějších českých králů. Pocházel z rodu Lucemburků, ale zároveň byl dědicem Přemyslovců. Druhá část popisuje cestu na římský a český královský trůn, završenou dvěma korunovacemi.
Územní vývoj českého státu do husitských válek
Podrobné vylíčení územního vývoje českého státu od 9. do počátku 15. století, tedy od doby, kdy české území bylo součástí Velkomoravské říše, přes přemyslovské knížectví až po království doby lucemburské.
Dekret kutnohorský 1409
Václav IV. vydal roku 1409 tzv. dekret kutnohorský, kterým změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého univerzitního národa. Dochoval se v podobě notářského instrumentu určeného Janu Husovi pro jeho účast na kostnickém koncilu.
Stížný list proti upálení Jana Husa
Upálení Jana Husa vzbudilo v českých zemích velké rozhořčení. Česká a moravská šlechta vydala a do Kostnice zaslala stížný list, který odsouzení a upálení kritizoval.
Jan Žižka
Jan Žižka z Trocnova, husitský vojevůdce, hejtman táboritů a orebitů, vítěz mnoha bitev, člen zemské vlády a hrdina husitské revoluce, ale také zločinec a radikální hubitel všech, kteří se protivili jeho nesmlouvavému výkladu náboženství.
Bitva u Sudoměře 1420
Bitva u Sudoměře proběhla 25. března 1420. Husité vedení Janem Žižkou zvítězili nad katolickým vojskem tvořeným oddíly plzeňského landfrýdu, strakonickými johanity a dalšími katolíky. Bitva spadá do počátku husitských válek, kdy teprve vznikal Tábor a Zikmund Lucemburský ještě nestačil zasáhnout.
Bitva u Lipan 1434
Bitva u Lipan je často mylně vykládána jako porážka husitství nebo jako porážka prostého lidu privilegovanými vrstvami. Husitství v ní však poraženo nebylo a o třídní boj se nejednalo. Teprve po této bitvě byla husitská revoluce dovršena a husitství bylo katolickou církví povoleno. České království se poté stalo jednou z nejtolerantnějších zemí křesťanského světa.
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad byl českým králem v letech 1458–1471 a zemským správcem v době vlády Ladislava Pohrobka. Byl znám jako "král dvojího lidu" nebo "husitský král."
Vladislavské zřízení zemské
Vladislavské zřízení zemské z roku 1500 můžeme nazvat první českou ústavou. Jednalo se o první kodifikaci českého zemského práva a jejím hlavním znakem bylo omezení moci panovníka a královských měst a posílení moci šlechty.
Bitva u Moháče 1526
Bitva u Moháče svedená 29. srpna 1526 tvoří významný předěl v českých dějinách i v dějinách boje křesťanské Evropy proti Osmanské říši. Turci vedení sultánem Sulejmanem zde porazili českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského.
Příchod jezuitů do českých zemí
Jezuité do českých zemí přišli v roce 1556, brzy po založení řádu. Jejich prvním sídlem se stalo pražské Klementinum.
České místodržitelství 1577–1749
České místodržitelství bylo od konce 16. století až do roku 1749 nejvyšším správním úřadem pro Čechy.
Filip Fabricius aneb ten třetí denefestrovaný z roku 1618
Filip Fabricius z Rosenfeldu a Hohenfallu se proslavil především jako třetí oběť defenestrace v roce 1618. Kromě toho se mu podařilo dosáhnout zajímavé kariéry ve státních úřadech a značného společenského vzestupu.
Rudolfův majestát na náboženskou svobodu
Rudolfův majestát vydaný roku 1609 císařem Rudolfem II. legalizoval v Čechách protestantská vyznání, která se roku 1575 spojila v tzv. České konfesi. Platil do porážky stavovského povstání na Bílé hoře.
Třicetiletá válka
Stručné dějiny celé třicetileté války, probíhající v letech 1618–1648.
Bitva u Záblatí 1619
Bitva u Záblatí z první fáze třicetileté války není příliš známá, ale poměrně významná pro další dění, které skončilo bitvou na Bílé hoře roku 1620.
Bitva na Bílé hoře 1620
Bitva na Bílé hoře proběhla 8. 11. 1620. Protestantské české stavovské vojsko v ní bylo poraženo katolickým císařským a ligistickým vojskem, což vedlo k porážce českého stavovského povstání, kterým začala třicetiletá válka.
Staroměstská poprava 1621
21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 účastníků českého stavovského povstání, které započalo defenestrací v roce 1618 a bylo poraženo v bitvě na Bílé hoře roku 1620.
Pobělohorská rekatolizace
Po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře začala rekatolizace českých zemí. Nekatolická vyznání měla být vytlačena a veškeré nekatolické obyvatelstvo mělo konvertovat ke katolictví.
Jan Amos Komenský
Jan Amos Komenský (1592–1670) byl biskup Jednoty bratrské a celoevropsky významný spisovatel, pedagog, didaktik a filosof doby baroka.
Bohuslav Balbín
Bohuslav Balbín byl významným českým jezuitským literátem a historikem doby raného baroka.
Čarodějnické procesy
Vlna čarodějnických procesů začala v 15. století, kdy také byla vydána příručka Kladivo na čarodějnice. Při vyšetřování čarodějnic bylo stejně jako u kacířů užíváno inkviziční řízení. Čarodějnice stíhali a upalovali jak katolíci, tak protestanti.
Církevní správa českých zemí 1526–1620
Od nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526 do bitvy na Bílé hoře v roce 1620 se církevní správa českých zemí značně proměnila. Kromě katolické církve tu byla církev utrakvistická, která se pod vlivem luteránství rozštěpila na novoutrakvisty a staroutrakvisty, a dále Jednota bratrská.
Vrchnostenská správa v raném novověku
Vrchnostenská neboli patrimoniální správa byla v raném novověku jednou z tzv. partikulárních správ (spolu s městskou a církevní správou). Spočívala ve správě jednotlivých panství skrze vrchnost a její úřednický aparát. Zahrnovala správu vrchnostenského hospodářství, správu nad poddanými a přenesenou správu od státu.
Josef I. Habsburský
Josef I., římský císař, český a uherský král z rodu Habsburků vládnoucí v letech 1705–1711.
Pragmatická sankce a nástup Marie Terezie
Od vydání pragmatické sankce roku 1713 po nástup Marie Terezie na trůn v roce 1740.
Války o rakouské dědictví
Války o rakouské dědictví v letech 1740–1748, konkrétně jejich evropské bojiště, tedy zejména první a druhá slezská válka, ale také boje pragmatické armády.
Peníze za Marie Terezie
Doba Marie Terezie byla z hlediska numismatiky převratná. Poprvé se objevily měděné mince a papírové bankovky, známé jaké bankocetle.
Sedmiletá válka
Dějiny sedmileté války v Evropě.
Bitva u Kolína 1757
Bitva u Kolína 18. června 1757, důležitá bitva sedmileté války proběhnuvší na našem území.
Válka o bavorské dědictví
Válka o bavorské dědictví v letech 1778–1779, známá také jako bramborová válka. Střetla se v ní Habsburská monarchie s Pruskem a Saskem.
Trestní právo v 18. století
Trestní právo v českých zemích se během 18. století výrazně proměnilo.
Dějiny krajů v českých zemích do roku 1850
Krajské zřízení má v Čechách počátek už ve 14. století a bylo dotvořeno po husitských válkách. Na Moravě byly kraje zřízeny v 16. století. Za Marie Terezie a Josefa II. byly kraje postátněny a zreformovány do podoby, která jim vydržela až do roku 1850.
Hierarchie české šlechty v 15.–19. století
Vývoj šlechtické hierarchie a titulatury v českých zemích od 15. do 19. století. Video popisuje rozdělení české šlechty na panský a rytířský stav, šlechtou zastávané nejvyšší zemské úřady, začlenenění nových titulů hrabě, kníže a vévoda po bitvě na Bílé hoře a další věci.
František Josef I.
František Josef I. byl rakouský císař a český a uherský král v letech 1848–1916, tedy 68 let. Jeho dlouhá vláda začala v revolučním roce 1848 a skončila uprostřed první světové války.
České královny od roku 1790
Přehled českých královen od roku 1790, tedy od vlády Leopolda II., až do konce monarchie. Alžbeta Bavorská, zvaná Sisi, je všeobecně známa, ale ostatní manželky českých králů z této doby už méně.
Galerie českých královen 1620–1918
České královny od bitvy na Bílé hoře až do konce monarchie. Video nemá mluvený komentář a je zaměřeno spíše na vizuální stránku. Obsahuje především portréty českých královen a jen nejzákladnější životopisné údaje, zasazené do zeměpisného kontextu.
Správní reforma v roce 1850
V návaznosti na revoluční rok 1848 proběhla roku 1850 správní reforma, při níž se Rakouské císařství v tomto ohledu stalo moderním občanským státem.
Bitva u Trutnova 1866
27. 6. 1866 proběhla bitva u Trutnova. Spadá do prusko-rakouské války a byla jediným rakouským vítězstvím na severním bojišti této války. Rakouský X. sbor podmaršálka von Gablenze zde porazil pruský I. sbor generála von Bonina.
Prosincová ústava 1867
21. prosince 1867 byla vydána tzv. Prosincová ústava.
Stremayrova jazyková nařízení 1880
Bylo možné v době Rakouska-Uherska napsat úřadu česky? A bylo možné, že by úřad česky odpověděl?
Zemská jubilejní výstava v Praze 1891
Zemská jubilejní výstava v roce 1891 byla přehlídkou vyspělého českého průmyslu v době Rakouska-Uherska.
Pětka – (ne)demokracie za První republiky
Československá republika byla demokratickým státem. Existovaly v ní však složky, která měly k demokracii daleko. Jednou z nich byla tzv. Pětka – neoficiální uskupení vůdců pěti hlavních politických stran.
Ústecký masakr 1945
Ústecký masakr byl jedním z excesů, které proběhly během odsunu Němců po skončení druhé světové války.